antilopa koňská

Antilopa koňská je se svojí váhou až 300 kg považována za čtvrtou největší antilopu světa. Obývá řídké lesy a travnaté oblasti v blízkosti vody v celé subsaharské Africe. Stálé populace na západě kontinentu žijí jen v národních parcích a rezervacích.

Své jméno získala díky vzhledu připomínajícímu koně (protáhlý obličej, vzpřímená hříva). Srst je hnědošedá až rezavá, spodní část těla je bílá. Na hlavě je patrná bílá maska kolem očí a čumáku a dlouhý chomáč tmavých chlupů vyrůstající na špičce ucha. Typické jsou silné a dozadu zahnuté rohy, které u samic bývají slabší. Antilopa je používá mimo jiné k rozhrabování termitišť, jejichž hlína obsahuje sůl.

V období sucha se antilopy shlukují do větších skupin a koncentrují se u vodních zdrojů. V období dešťů naopak více dispergují do širšího okolí. Antilopy se sdružují do skupin v přibližném počtu do 20 samic s mláďaty a jednoho dospělého samce. Mezi samicemi je hierarchie lineární (dle věku), takže nejstarší samice má nejvyšší postavení ve skupině. Po devítiměsíční březosti mívá samice jedno mládě, poté je schopna ihned znovu zabřeznout. Mladí samci do stáří šesti let tvoří tzv. bakalářské skupiny v počtu 2–12 jedinců. Dospělí samci jsou teritoriální a obhajují si svou oblast se samicemi, obzvláště v období sucha. V období říje mezi sebou bojují o samice vkleče.

Jejich hlavními predátory jsou lvi, levharti, psi hyenovití a hyeny. Před nebezpečím nejprve utečou na krátkou vzdálenost, pak se otočí a vytvoří obranný kruh. V případě útoku bojují rohy. Dokáží vyvinout rychlost až 57 km/h.

Živí se převážně středně vysokou trávou. Občas stráví i listí keřů a plody.

Antilopa se dožívá až 17 let.

Zapojena do programu EEP.

O našem chovu:
Antilopu koňskou chová Zoo Liberec od roku 1984. Zoo se daří úspěšně rozmnožovat tento druh každý rok.

Antilopa rohy používá mimo jiné k rozhrabování termitišť, jejichž hlína obsahuje sůl.