Latinsky: Anolis marmoratus

Anglicky: Guadeloupe Anole

výskyt: Střední Amerika

  • Řád: Šupinatí (Squamata)
  • Velikost: 5,5–8 cm tělo, 15 cm ocas
  • Potrava: bezobratlí (hmyz)
  • Aktivita: denní
  • Biotop: tropický les, blízkost lidských sídel
  • Počet vajec: 1 ve snůšce

Anolis mramorovaný se vyskytuje na souostroví Guadeloupe v Karibském moři. Zde jej můžete spatřit po celém souostroví, a to nejen v tropických lesích, ale také v blízkosti lidských sídel. Tento druh ještěra zde vytváří sedm poddruhů, které se mezi sebou liší nejen velikostí a zbarvením, ale také ekologickými nároky na prostředí.

Anolis mramorovaný je středně veliký anolis, u kterého je na první pohled patrná pohlavní dvojtvárnost, kdy se samci od samic liší velikostí a zbarvením těla. Samice jsou menší a jejich zbarvení není tak výrazné. Základní zbarvení těla je u tohoto druhu ovlivněno klimatem, ve kterém se daný poddruh vyskytuje. Zvířata z vlhčích oblastí s bujnou vegetací jsou pestřejší a výraznější (smaragdově zelení), než anolisové ze suchých částí ostrova. Samci mají žlutá hrdélka, která jsou větší než ta u samic.

Pro anolisy obecně je charakteristický hrdelní lalok (hrdélko), který je až na pár výjimek přítomný u všech druhů. Tato hrdélka jsou druhově specifická. Jednotlivé druhy anolisů se mezi sebou liší zbarvením, tvarem a velikostí těchto kožních útvarů. Dokonce může být přítomen i rozdíl v barvě hrdélka mezi samcem a samicí v rámci jednoho druhu. Anolisové využívají hrdelní laloky jako komunikační nástroj mezi jedinci svého i jiného druhu. Hrdélko hraje důležitou roli v námluvách, dále také k vymezení teritoria a zahánění predátora.

Anolisové jsou také zajímaví svým chováním během námluv, kdy jedinci prezentují svá hrdélka, rytmicky kývají hlavou, zdvihají se na předních končetinách, kterými i krouživě „mávají“. Samice se často nechávají od samců nahánět. Jednotlivé prvky tohoto chování, jejich sled i frekvence jsou druhově specifické a brání tak mezidruhovému křížení.

Stejně jako některé druhy gekonů mají anolisové přísavné lamely na prstech, které jim umožňují pohyb po hladkém povrchu. Velmi obratně se pohybují po kmenech a větvích stromů, ale také po skalních útvarech a zdech budov.

 

Žijí na stejném kontinentu

Anolisové mají schopnost částečné barvoměny, kdy tmavnou nebo světlají podle jejich psychického nebo fyzického stavu. Například během páření jsou samci ve svém nejkontrastnějším zbarvení. V noci je naopak zbarvení anolisů nejsvětlejší.

Stupeň ohrožení podle IUCN:

EX – vyhynulý (Extinct), se přiřazuje druhům, u kterých zbývající exemplář zemřel nebo je pokládán za mrtvý. IUCN stanovilo rok 1500 jako předěl pro moderně vyhynulé druhy

EW – vyhynulý v přírodě (Extinct in the Wild) se přiřazuje druhům, u kterých několik jedinců v zajetí stále přežívá, ale ve volné přírodě už nežijí/nerostou.

CR – kriticky ohrožený (Critically Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí bezprostřednímu nebezpečí vyhynutí v blízké budoucnosti.

EN – ohrožený (Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí vysokému riziku vyhynutí v blízké budoucnosti.

VU – zranitelný (Vulnerable) se přiřazuje druhům, které čelí velkému nebezpečí vyhynutí ve střednědobém období, pokud se podmínky nezmění.

NT – téměř ohrožený (Nearly Threatened) se přiřazuje druhům, které mohou být v blízké budoucnosti ohroženy vyhynutím, ale stále ještě nesplňují podmínky pro zařazení do stupně ohrožený.

LC – málo dotčený (Least Concern) jde o druhy, u nich jsou jen velmi malé nebo žádné obavy z vyhynutí.

Na chov již přispívají:

ikona1xpng

Technickou podporu stránky zajišťuje firma Webyplus.cz