Sovice sněžní
Bubo (Nyctea) scandiaca
Voliéry s ptáky obvykle nepatří mezi dětmi k těm nejvyhledávanějším. Většina z nich ale zpozorní u expozice, v níž na ně shlíží impozantní a nepřehlédnutelně zbarvená sovice sněžní proslavená jako věrná přítelkyně kouzelnického učně Harryho Pottera Hedvika. Kdy jindy si tedy představit tohoto nádherného severského dravce než v čase adventním.
Sovice sněžní obývá celou severní polokouli, a to Severní Ameriku (Kanada, Aljaška, USA, Grónsko), Evropu (Velká Británie, Island, Skandinávie, Sibiř) a také Asii (Japonsko, Čína). Jsou důkazy, že velice vzácně zabloudí i do našich končin, spíše než v přírodě ji ale spatříte v některé ze zoologických zahrad.
Sovice se zdržují v otevřené tundře s porosty nízkých křovin, na vřesovištích nebo v jiných mokřadních oblastech. Je tedy logické, že hnízdí v prohlubních na vyvýšených místech na zemi a ne na stromě jako její příbuzné. Sovice migrují na kratší i delší vzdálenosti, mohou například přeletět celý kontinent a dostat se až do Texasu nebo Karibiku. Jsou dokonce záznamy o tom, jak vyčerpaní ptáci přistáli na palubě lodí plující přes Atlantik, protože se vydali na dlouhou pouť ze Severní Ameriky do Evropy.
Hedviku hraje samec
Sovice zaujmou výrazným zbarvením, které jim ve sněhu slouží jako dokonalé maskování. Je u nich velmi patrný pohlavní dimorfismus, což znamená, že samici od samce můžete poznat na první pohled. Samice jsou větší a na bílém podkladu mají husté příčné tmavé pruhy. Oproti tomu samec je téměř celý bílý jen s několika tmavými skvrnami. Pokud si tedy pořádně prohlédnete Hedviku, zjistíte, že jej ve filmu „hraje“ samec. Filmaři se pro něj rozhodli nejen kvůli „bělejšímu“ zbarvení, ale také kvůli nižší váze. Přece jen jej musel na ruce udržet jedenáctiletý chlapec.
Stejně jako ostatní sovy mají sovice výrazně velké oči posazené tak, aby uměly přesně odhadovat vzdálenost. S kořistí si umí poradit díky silnému zobáku a ostrým drápům. Je vynikající a díky měkkému prachovému peří i tichý letec, který umí nenápadně slétnout ke kořisti a pak rychle zaútočit s končetinami napřaženými dopředu. Na rozdíl od jiných druhů sov loví především přes den. Patří k větším druhů sov, je velká zhruba jako výr, měří až 70 cm a váží do 3 kg.
Sovice sněžní se živí především menšími obratlovci až do velikosti zajíce nebo ptáky. Zajímavostí je, že vydrží více než měsíc hladovět. V období hnízdění jsou její jedinou potravou lumíci (menší hlodavci), sežerou jednoho až dva denně. Od množství potravy se odvíjí i počet vajíček, kterých může být sedm až jedenáct (některé prameny uvádí až 14). Na vejcích sedí samice cca 30 dní, samec jí po tu dobu obstarává potravu. Sovice sněžní žijí většinou v monogamních párech, není ovšem vyloučeno, že má samec i další partnerku (většinou někde poblíž, aby stihl obstarávat potravu oběma).
Svoje mláďata umí sovice srdnatě bránit a to i proti predátorům větším než ony samy. Při bránění hnízda může dojít i k úhynu některého z rodičů. Čerstvě vylíhlá mláďata jsou bílá, pak šedá a nakonec mají stejnou barvu jako rodiče. Z hnízda vylétávají po padesáti dnech. Pohlavně dospělí jsou ve dvou letech.
A na závěr jen malou poznámku – sláva, jak známo, má i svou odvrácenou tvář. A tak přestože se sovice díky sérii filmů dostala do širšího povědomí lidí, v Asii měla údajně vzrůst poptávka po sovách všeho druhu. Jednalo se samozřejmě o nelegální prodej, na který řada zvířat doplatí životem.
