Vaří, pečou, porcují…
I zoologické zahrady mají své kuchyně
Ani v tomto čísle našeho magazínu nemůžeme vynechat rubriku, v níž představujeme jednotlivé úseky
v liberecké zoo. A jaký jiný navštívit před Vánoci než kuchyň…
Ruch a shon v kuchyni liberecké zoo začíná každý den striktně v šest hodin ráno. Musí se totiž stihnout připravit krmné dávky pro zvířata tak, aby o půl osmé bylo auto naložené a mohlo je rozvést do celé zahrady. „Něco si musíme připravit už den předem, abychom to vůbec zvládli,“ popisuje Pavla Passiánová, která na úseku výživy pracuje už dvaadvacet let, a tak už ji jen tak něco nepřekvapí. „Možná jen to, jak se od té doby všechno zdražilo,“ komentuje.
NEJVYŠŠÍ KVALITA
Prostory na zpracování potravin a krmiv, tedy samotná kuchyně, sklad, místnost s mrazicími boxy apod. jsou umístěné strategicky v přízemí pavilonu ZooExpo, aby sem bylo snadné zajíždět i velkými auty (tři sta kilogramů hovězího něco zabere!). Připravuje se zde vše od masa přes zeleninu, ryby až po sarančata pro terarijní živočichy o patro výše. Maso pro šelmy se rozváží na úseky dvakrát týdně, část se zamrazí, část musí zůstat čerstvá. Kromě větších kusů hovězího či koniny se zde zpracovávají i křepelky, kuřata nebo králíci, maso pak putuje na úsek šelem nebo úsek dravců. Velkou část krmných dávek tvoří ovoce a především zelenina. Vše musí být
v prvotřídní kvalitě, a to hned z několika důvodů. „Jednak nemůžeme dovolit, aby se nám tady něco kazilo,
a pak také, aby zvířata měla zdravotní problémy z připraveného krmení,“ vysvětluje Pavla Passiánová, která za ty roky už přesně ví co objednávat a čemu se vyhnout. „Například primáti nemohou dostávat příliš „sladkého“ ovoce nebo plodožraví ptáci citrusy,“ dodává. Pokud je to možné, odebírá zoo od místních dodavatelů, například jahody pocházejí z farmy z nedalekého Turnova. Občas ale dostávají zvířata (například zoborožci) pro zpestření i exotičtější kousky – granátové jablko, dračí ovoce apod.
A co pro opice?
Složení a množství krmných dávek určuje zooložka Petra Bolechová, která má v liberecké zoo na starosti výživu zvířat. Denní složení komponentů některých krmných dávek ale mohou skládat v kuchyni sami. „Opicím připravuji krmení sama. Mám jen rozpis, kolik kilogramů. Dříve se dávalo hodně ovoce, teď hlavně zelenina. Základem je mrkev a zbytek, což je zhruba deset kilogramů, doplním tím, co zrovna máme ve skladu,“ popisuje Pavla Passiánová. Zelenina se zvířatům podává nejen syrová či vařená, ale také pečená. Pro primáty tak zde často vaří brambory, samozřejmě ve slupce, mrkev, naklíčenou pšenici nebo naklíčenou čočku. Prostě dieta, nad kterou by zajásal i lidský výživový poradce. Velkou laskominou jsou pak vajíčka, pochutnávají si na nich zejména paviáni. Týdně se zde uvaří až 120 vajíček. Někdy se také primátům přilepšuje kysaným zelím, výjimečně i neslazenými přesnídávkami, pokud je potřeba podat nějaký lék. „Na Vánoce pak dostávají i vlašské ořechy nebo sušené ovoce,“ dodává Pavla Passiánová. V zimních měsících se jim vaří do desetilitrového barelu také neslazený čaj s citronem. Nejvíc práce, a fyzicky také nejnáročnější, je ale s přípravou potravy pro paviání tlupu. Přes dvacet opic už něco sežere a denně se jim musí ručně nakrájet 27 kilogramů zeleniny. Dříve zde museli připravit také směs z mletého masa pro mravenečníky, ti už dnes ale dostávají speciální granule a kaši „vyrobenou na míru“ jen pro ně.
Práci, která zahrnuje i každotýdenní rozvoz granulí po areálu, musí obstarat celkem čtyři pracovníci. Dva, respektive dvě, mají na starost kuchyň, další dva jsou na pozici řezníků a zpracovávají tedy především maso.
Na úseku kuchyně pracuje: Pavla Passiánová, Nataša Slavíková, Michal Zeman a Robert Šamko.
