Už je to dávno, co byly zoologické zahrady jen pouhou výstavkou exotických zvířat sloužící výhradně k pobavení. Posláním dnešních zoo je především snaha udržet rovnováhu a různorodost v přírodě (jinak řečeno biodiverzitu) a součástí toho je chov ohrožených zvířecích druhů v lidské péči. Chov v tomto smyslu neznamená ukazování zvířat ve výbězích, ale snahu o zachování populace konkrétních živočišných druhů, tedy mj. jejich rozmnožování. A k tomu je nutné zajistit jim vyhovující podmínky, což u některých druhů není jednoduché, ani levné. Komfort chovaných zvířat tvoří samozřejmě řada nároků od prostoru až po enrichment, jednou z nejzákladnějších potřeb je ale vyvážená a kvalitní potrava. V našem příspěvku si tentokrát proto můžete přečíst, která zvířata patří v tomto ohledu v liberecké zoo k těm náročnějším, která naopak k těm skromnějším.
Velká, ale nenáročná
Asi nikoho nepřekvapí, že nejnákladnějším zvířetem v liberecké zoo je samice slona indického (Elephas maximus), jejíž krmení vyjde na čtvrt milionu korun ročně. Ve skutečnosti ale patří slonice k těm méně náročným strávníkům. Naštěstí, protože uživit několikatunový kolos (slon indický váží od 2 do 5 tun), znamená denní přísun potravy o hmotnosti 110 až 150 kilogramů. Základem je kvalitní seno, sláma, tráva a okus (větve s listím). Protože je zdejší půda chudá na některé prvky nebo obsah živin a nestačí specifickým potřebám zvířete, dostává slonice minerální a vitamínové doplňky ve formě patřičně velké „tablety“, odpovídající její hmotnosti. Nesmí chybět ani vápník na kosti a vzhledem k rozdílu v intenzitě slunečního svitu v Indii a v Liberci je nezbytné dodávat také vitamín D3. Na přilepšenou a za odměnu pak dostává Bala po cvičení speciální granule, tedy pamlsek, po kterém neztloustne. Celkově tak její krmná dávka vyjde na 20 tisíc korun na měsíc, což vlastně vzhledem k její velikosti, není zase tak moc, jak by se mohlo na první pohled jevit.
Lišejník nad zlato
To, že velikost není tím hlavním ukazatelem, dokazují i dva populární kopytníci, kteří spolu dokonce v liberecké zoo téměř sousedí – takini čínští (Budorcas taxicolor bedfordi) a sobi karelští (Rangifer tarandus fennicus). Zatímco potrava pro takina vážícího 300–350 kg stojí ročně kolem 15 tisíc korun, pro podstatně subtilnějšího soba (90–250 kg) je dvakrát dražší, přesně 32 700 korun. Oproti takinům, kteří se živí trávou, pupeny nebo bambusovými výhonky, mají sobi mnohem složitější nároky na potravu vyplývající z klimatických podmínek, v nichž ve volné přírodě žijí a na něž mají dokonale přizpůsobený organismus, včetně metabolismu. V létě a na podzim, kdy mají všeho dostatek, musí sobi pořádně přibrat, aby byli dostatečně připraveni na dlouhou a tuhou zimu.Tu přežívají pouze na zbytcích uschlé trávy a koříncích, které vyhrabávají pod sněhem, a především na lišejníku. A právě lišejník je kvůli svému specifickému složení, které přesně vyhovuje metabolismu sobů během období nedostatku potravy, nenahraditelný. Zoo je tak musí dovážet přímo z Finska, což samozřejmě není nejlevnější záležitost. Někdo by mohl namítnout, že v našich podmínkách přece nemusí sobi tloustnout a hubnout jako
v přírodě. Jejich organismus je ovšem tomuto přírodnímu cyklu natolik přizpůsoben, že když se nedodržuje, mají sobi problémy například s rozmnožováním. Podobně to mají i další severská zvířata, například losi nebo pižmoni. (Ty ale v liberecké zoo nenajdete.)
Nenasytní okusovači
Pokud zůstaneme u kopytníků, mezi ty náročnější na krmení patří v liberecké zoo žirafy Rothschildovy (Giraffa camelopardalis rothischildi), jejichž roční náklady jsou cca 90 tisíc na jednu. Žirafy nejsou totiž jen velké, mohou vážit až dvě tuny, ale patří také mezi tzv. okusovače. V přírodě stráví až dvacet hodin denně okusováním keřů nebo stromů, nejčastěji akácií, a jsou schopné zkonzumovat 60 až 70 kilogramů rostlinné hmoty za den. Takové množství by pro zoologickou zahradu bylo logisticky velmi náročné sehnat, a tak dostávají zdejší žirafy jako plnohodnotnou náhradu za okusy vojtěškové seno a speciální granulované krmení. Někdy ale jen plnohodnotná potrava nestačí. Protože „okusovači“ tráví příjmem potravy dlouhé hodiny a je to jejich hlavní denní náplň, je nutné jim v zoo zajistit tzv. potravní enrichment (prvky, které mají zvířata přimět k přirozeným aktivitám), aby se předešlo stereotypnímu chování.
Kapra nežere (ani o Vánocích)
Nejlevněji nevyjde ani krmení pro šelmy. Mezi těmi libereckými nepatří sice k nejdražším, ale zato k nejvybíravějším lachtan hřivnatý (Otaria byronia) – viz tabulka. Zatímco lvu nebo tygru je jedno zda pozře antilopu, krávu nebo králíka, lachtana uspokojí pouze mořské ryby. V liberecké zoo tak lachtani dostávají huňáčky, sledě, šproty, makrely nebo sardinky. Musí se jednat
o ryby dovezené hluboce zmrazené a certifikované, aby bylo zřejmé, odkud pochází a za jakých okolností byly uloveny. Také u lachtana je ale nutné hlídat, zda má dostatek vitamínů, některé druhy ryb jich mohou obsahovat menší množství.
Druhů, které jsou závislé na určitém typu potravy, najdeme v zoo samozřejmě celou řadu. V čele tzv. potravních specialistů stojí v Liberci mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla), zvaný také tříprstý. Je jasné, že v lidské péči je nereálné krmit jej mravenci a termity, a ještě donedávna tak byl velký problém zajistit mu krmnou dávku, která by u něj časem nevyvolala zdravotní komplikace.
V současnosti ale existuje už speciální směs, která mravenečníkovi dodá všechny potřebné živiny a je pro něj bez vedlejších účinků.
A vítězem je…
Samostatnou kapitolou ohledně nákladů jsou ptáci. Je zřejmé, že největší kus si pro sebe „urvou“ dravci, kteří se krmí kuřaty a jinými obratlovci. Jejich potrava vyjde na rok na více než 50 tisíc za jedince, i tak ale v poměru ke své hmotnosti nepatří v liberecké zoo k těm nejnákladnějším. Trumfnou je zoborožci, kteří stojí podobně, váží ale několikanásobně méně. Pro srovnání: zoborožec temný váží nejvýše dvě kila, orel mořský až šest kilogramů. Potrava zoborožců pocházejících z jihovýchodní Asie se skládá nejen z ovoce, ale také z hmyzu. S náklady 53 900 korun na jednoho na rok jsou tak „nejdražším“ zvířetem v zoo právě tito exotičtí ptáci, kteří jsou ve své domovině ohroženi především úbytkem životního prostoru.
Kvalitní a vyvážená krmná dávka je základem pro zdárný chov u všech druhů zvířat, které v zoologických zahradách najdete. V tomto ohledu jde vývoj dopředu velmi rychle a neustále se zjišťuje a zdokonaluje skladba potravy tak, aby byla pro konkrétní druh co nejvhodnější. Proto dnes existuje „kaše“ pro mravenečníky nebo granule speciálně pro pandy červené.
Tabulka vybraných nákladů na jednoho jedince daného druhu na rok
- Gekon obrovský 900 Kč
- Gibon bělolící 36 800 Kč
- Lachtan hřivnatý 125 000 Kč
- Pavián pláštíkový 25 600 Kč
- Šimpanz 99 900 Kč
- Lev berberský 194 500 Kč
Chcete přispět na náklady? Jak na to
Pokud se rozhodnete darovat finanční částku na podporu chovu některého z druhů zvířat v liberecké zoo, můžete si vybrat přímo na našich webových stránkách konkrétní druh a přispět od 100 Kč. Od výše částky, kterou zvolíte, se pak odvíjí bonusy pro mecenáše. (https://zooliberec.cz/podpora/bonus/) Můžete tak získat vstupenky do zoo nebo křišťálový lístek na strom biodiverzity. Vaše jméno může být také uvedeno na webu u daného druhu nebo přímo v areálu u výběhu. Pokud chcete jít individuální cestou, lze sepsat smlouvu. Stačí se ozvat na kontakt: volna@zooliberec.cz.
Jsou samozřejmě zvířata, které si na nedostatek mecenášů díky svému atraktivnímu vzhledu stěžovat nemůžou – šimpanzi, lachtan hřivnatý, slon indický, surikaty, oblíbení jsou i tučňáci nebo panda červená. Ta má výčet jmen sponzorů u výběhů nejdelší.
Pak jsou ale i ti, na které se trochu zapomíná, přesto si pozornost rozhodně zaslouží – některé druhy orlů, ještěrů, žab, ale kupodivu i lev berberský nebo zebra Chapmanova (kopytníci jsou obecně méně v oblibě).
Přilepšit našim zvířatům můžete i hmotným dárkem. Na Štědrý den, kdy máme otevřeno do 14.00 a vstupné je dobrovolné, můžete přinést sušené ovoce, ořechy, horolezecká lana, proutěné koše, basketballové míče.
Všem našim sponzorům a mecenášům, kteří v posledních letech přispěli nějakým způsobem na provoz naší zoologické zahrady, moc děkujeme a doufáme, že se s Vámi i mnohými dalšími opět setkáme nejpozději příští rok v říjnu na Dni partnerů.
