O Lestari
Organizace Lestari byla založena v roce 2014 českými vědci a ochránci přírody. Začátek organizace je spojen s aktivitami na zvyšování povědomí o negativních dopadech průmyslu palmového oleje na životní prostředí. Během osvětové kampaně o palmovém oleji české veřejnosti organizace přiblížila jeden z největších globálních ekologických problémů. Hlavním cílem kampaně bylo zvýšit povědomí a upozornit na to, že i naše rozhodnutí mají globální dopad a že i běžný spotřebitel může zodpovědným přístupem společně s dalšími ovlivnit to, co se děje jinde na naší planetě.
Po úspěšné osvětě o palmovém oleji v České republice se Lestari posléze začalo více zaměřovat na komplexní ochranu ohrožených druhů a ekosystémů. Mezi pilíře aktivit organizace patří výzkum založený na sběru relevantních dat, podpora protipytláckých aktivit, investigativní činnost zaměřená na pašování divokých zvířat, dokumentace přírody a hrozeb, kterým čelí. Dále také spolupráce s komunitami a podpora udržitelného způsobu života a spolupráce s partnery ze širokého spektra odvětví na národní a mezinárodní úrovni.
Více o aktivitách a druzích, kterým se organizace Lestari věnuje, se dočtete na následujících řádkách.
Výzkum a ochrana mořských želv
V současné době se členové našeho týmu podílejí na výzkumu mořských želv. První část výzkumu se věnuje dotazníkovému šetření a zaměřuje se na lov a způsoby využívání mořských želv. Dotazníkové šetření v místních komunitách pomůže odhalit mechanismy konzumace a obchodu s mořskými želvami a jeho socioekonomické a kulturní příčiny. Druhá část výzkumu se zaměřuje na identifikaci genetických struktur populací karet pravých (Eretmochelys imbricata) a karet obrovských (Chelonia mydas), které hnízdí na plážích na Sumatře. Znalost genetického složení je důležitá například pro identifikaci migračních tras a pro plánování ochrany (tzv. management units). Výsledky výzkumu rovněž přispějí do databáze ShellBank, jejíž cílem je sledovat původ produktů z želvoviny na národní i mezinárodní úrovni. Tyto aktivity probíhají ve spolupráci s dalšími odborníky a vědci z pracovní skupiny Asia-Pacific Marine Turtle Genetic Working Group, Universitas Syiah Kuala (Banda Aceh, Indonésie) a České zemědělské univerzity v Praze.
Loskuták niaský (Gracula robusta) je endemický druh ostrova Nias a souostroví Banyak, který byl v posledních dvaceti letech považován za vyhynulého. V létě 2015 se týmu (Zoo Liberec / Lestari / Česká zemědělská univerzita) podařilo najít dva přeživší jedince na ostrově Nias a v prosinci téhož roku životaschopnou populaci na ostrově Bangkaru. Co však bylo skryto vědcům, nebylo skryto pytlákům. Tito ptáci jsou stále odebíráni z volné přírody, aby uspokojili poptávku po zpěvných ptácích do soutěží nebo po domácích mazlíčcích. Naším cílem je chránit poslední populace loskutáků niaských ve volné přírodě prostřednictvím monitoringu jejich výskytu, nalezení a identifikace dalších možných populací a narušení organizovaných skupin, které se na lov a prodej loskutáků zaměřují.
Míra objemu upytlačených zvířat se zvyšuje obrovským tempem, který jde ruku v ruce s ubývajícím prostředím pro divoká zvířata, růstem lidské populace a využitím komunikačních technologií. Tento problém představuje problém pro celou řadu druhů, některé jsou na tom však ještě hůře z důvodu vysoké poptávky konečných kupců zákazníků. Problém se týká např. loskutáka niaského nebo luskouna ostrovního. Oba tyto druhy jsou kvůli obchodu na pokraji vyhubení.
Organizace Lestari společně s organizací Kukang Rescue Program stála u zrodu mezinárodního vyšetřovacího týmu, který má za účel potírat pašování divokých zvířat. Skupina se zaměřuje na významnější postavy v řetězci obchodu, aby jejich odstraněním narušila fungování celku. Vyšetřovací tým konzultuje své kroky s renomovanou organizací EAGLE Network.
Bangkaru je jedním z posledních míst na Zemi, kde se nachází stále nedotčený a tedy jedinečný původní (primární) prales. Ostrov se nachází na severozápadním pobřeží Sumatry v Indonésii. Bangkaru je jedním z posledních míst, kde se vyskytuje životaschopná populace kriticky ohroženého loskutáka niaského (Gracula robusta). Kromě toho je ostrov Bangkaru jedním z nejvýznamnějších hnízdišť ohrožených karet obrovských (Chelonia mydas) v Indonésii. Na zdejších plážích každou noc klade vejce až 10 samic v průběhu celého roku. Dále zde také hnízdí kriticky ohrožená populace kožatek obrovských (Dermochelys coriacea) a na ostrově byl pozorován holub stříbrný (Columba argentina), který je považován za vyhubeného.
Na ochraně ostrova Bangkaru spolupracujeme s místní nevládní organizací Ecosystem Impact Foundation, díky které jsou na ostrově rangeři, kteří chrání mořské želvy a další druhy před pytláky a monitorují hnízdní aktivitu želv.. Vedle toho spolupracujeme na námořních hlídkách v souostroví Pulau Banyak, které tvoří podporu ochrany ostrova Bangkaru a všech ohrožených druhů které se zde vyskytují.
Spolupráce
Organizace Lestari v úzké spolupráci se Zoo Liberec rozvíjí aktivity na ochranu přírody také s dalšími subjekty. Vedle již zmíněné organizace Ecosystem Impact spolupracuje také s Conservation Response Unit. S touto organizací rozjíždí produkci papíru ze sloního trusu na Sumatře, a tím podporují alternativní zdroj příjmu pro místní obyvatele z prodeje papírových suvenýrů.
S komunitní organizací Tebat Rasau na ostrově Belitung podporuje ochranu mokřadů a přilehlého lesa, kde se vyskytují kriticky ohrožené druhy sladkovodních želv jako je například orlície bornejská (Orlitia borneensis).
Spolupracující organizace
Tebat Rasau
Tebat Rasau je komunita věnující se podpoře kulturního dědictví a ochraně životního prostředí v okolí vesnice Lintang na ostrově Belitung. Název Tebat Rasau je převzat z místního jazyka, kde tebat znamená přehrada a rasau vodní rostlina, konkrétně Pandanus helicopus.
V mokřadech a přilehlých lesích, kde se nachází Tebat Rasau, stále žije populace kriticky ohrožené orlície bornejské (Orlitia borneensis), kožatky chrupavčité (Amyda cartilaginea), nártouna západosundského (Tarsius bancanus saltator) a další druhy. Komunita se snaží s místním ekosystémem žít v harmonii a nenarušovat život a přirozený cyklus divokých druhů. Zároveň komunita působí na další obyvatelé ostrova a turisty, aby se vyvarovali lovu ohrožených druhů a vysvětlují složitost fungujícího ekosystému.
Komunita se taktéž zasazuje o to, aby každý návštěvník mokřadů rybařil pouze pro vlastní spotřebu, nedestruktivními technikami a bral jen dospělé jedince, kteří už měli šanci se rozmnožit.
Důležitou součástí Tebat Rasau je zprostředkování a předávání znalostí místní přírody spolu s tradicemi a regionálním jazykem. Toto je k dispozici všem lidem, turistům a zejména mladým lidem, aby neztratili spojení s přírodou a jejich původem.
MISE
Spravovat a chránit místní ekosystémy a biologickou rozmanitost v souladu s místní moudrostí, spravedlivostí, udržitelností a blahobytem obyvatel Belitungu.
- Podpora a implementace ochrany přírody založená na vědě, inovacích a místní moudrosti;
- Budování koalic a partnerství s občanskou společností, spolupráce s vládou a soukromými organizacemi zabývajícími se ochranou životního prostředí za účelem zajištění udržitelného rozvoje;
- Podporovat hodnoty zdravého životního prostředí v rámci komunity.
Conservation Response Unit
S rostoucí lidskou populací ubývá prostoru pro divoká zvířata a dochází tak k čím dál častějším konfliktům mezi jednotlivými druhy a člověkem. Jedná se často druhy, které svým způsobem života narušují lidskou činnost. Jedním z příkladů jsou sloni v Asii i Africe. Ti svou velikostí a apetitem dokážou během chvíle zdecimovat pole malozemědělců. Tito zemědělci jsou však na výdělku ze svých polí zcela závislí a jejich zničení pro ně může znamenat vážný existenční problém. Tyto konflikty tedy mohou často vyústit ke smrti divokých zvířat i lidí. K problému nahrává také fakt, že sloni mají po generace naučené migrační trasy, do kterých když vstoupí člověk s novým stavením nebo políčkem, tak je ke konfliktu velmi blízko. Řešení těchto konfliktů není jednoduché a vyžaduje znalost okolních faktorů a komplexní přístup k problematice.
CRU Aceh
Organizace Conservation Response Unit se v provincii Aceh na Sumatře zaměřuje na prevenci a řešení konfliktu mezi lidmi a slony. Tato provincie je z velké části stále porostlá primárním deštným pralesem, kde vedle sebe žijí orangutani, tygři, nosorožci a sloni. Díky této unikátní pozici a chovu vycvičených slonů, organizace provádí monitoring oblasti před aktivitami jako je ilegální kácení a pytlačení, instaluje a udržuje bariéry, které chrání místní obyvatele před nájezdy slonů a implementuje alternativní, současně však kompatibilní způsoby obživy pro místní komunity, jako je například ekoturistika. Osvěta mezi místními obyvateli a vzdělávání je taktéž nedílnou součástí aktivit organizace.
K zajištění biologické rozmanitosti jsou zapotřebí různé strategie ochrany. Přístupy in situ a ex situ se vzájemně nevylučují; žádná metoda ochrany přírody není optimální pro všechny situace a žádná jednotlivá metoda není úspěšná samostatně. Různé systémy ochrany se mohou navzájem doplňovat a poskytovat pojištění proti nedostatkům kterékoli z těchto metod. Úspěch přístupů in situ i ex situ nakonec závisí na vytváření silných vazeb mezi nimi, proto byl vyvinut koncept CRU. Ten byl implementován na různých strategických místech na Sumatře a je hlavním teréním nástrojem, který poskytl smysl slonům již v péči člověka a díky jejich práci předchází dalším odchytům. Jednotky CRU ukazují, že odchyt divokých slonů není nejlepší volbou, pokud jsou k dispozici jiné alternativní přístupy a strategie ke zmírnění konfliktů mezi lidmi a slony.
Dlouhodobá ochrana slonů na Sumatře vyžaduje, aby sloni a lidé koexistovali s minimálním konfliktem. V opačném případě bude obtížné ignorovat požadavky, které lidé kladou vládě na odstranění slonů, což nakonec povede ke kolapsu populace slonů na ostrově. Než situace dosáhne bodu, ze kterého není návratu, je třeba identifikovat vhodné metody pro zmírnění konfliktů mezi slony a lidmi na Sumatře.
Účast místní komunity na hlídkách CRU je průkopníkem systému ochrany lesů. Konvenční systémy ochrany lesů se spoléhají pouze na práci vládních lesních strážců a často nejsou dostatečné efektivní, jak by bylo potřeba. Místní komunity sousedící s lesy jsou důležitými zúčastněnými stranami, které musí být součástí lesních hospodářských a ochranných programů a těžit z nich. Na projektech CRU se komunitní ochrana lesů ukázala jako nejúčinnější a nejudržitelnější způsob ochrany lesa.
Sloni v péči o člověka také přispívají k ukotvení pozitivního vztahu mezi lidmi a slony a přírodou obecně. Turisté mohou také navštívit organizaci ve vesnici Sampoiniet nebo Tangkahan, aby viděli slony nebo se vydali na procházku do lesa a podpořili tak organizaci. Jedná se však o sekundární a kontrolovanou činnost organizace, kde je zajištěna vysoká úroveň péče o slony.
Organizace Conservation Response Unit úzce spolupracuje s indonéskou vládní agenturou pro životní prostředí (BKSDA) a veterinární fakultou univerzity Syiah Kuala v Banda Acehu, kde probíhá vzájemná spolupráce ve formě sdílení veterinární péče o slony a možnosti studentů veterinární medicíny projít praxí.
Ecosystem Impact
Panenských ostrovů, které ještě nejsou významně ovlivněny činností člověka, je na světě již velmi málo. Tyto ostrůvky divočiny bývají často posledním útočištěm endemických a často ohrožených druhů a jejich přežití, včetně zachování unikátního ostrovního ekosystému, je zcela v rukou lidí.
Jedním z takovýchto ostrovů je ostrov Bangkaru, který je pokryt primárním pralesem a vedle mnoha druhů fauny a flóry, je domovem kriticky ohrožených ptáků, jako je například holub stříbrný (Columba argentina). Pláže těchto ostrovů taktéž slouží jako důležitá hnízdiště mořských želv, a to především pro karety obrovské (Chelonia mydas) a kožatky velké (Dermochelys coriacea).
O ochranu ostrova Bangkaru se starají strážci v rámci organizace Ecosystem Impact Foundation a indonéské vládní agentury pro životní prostředí BKSDA. Strážci pravidelně monitorují pláž a les před nelegálními aktivitami, shromažďují údaje o hnízdění želv a výskytu vzácných druhů ptáků. Díky těmto aktivitám snížili strážci pod Ecosystem Impact a jejich partneři včetně liberecké zoo pytláctví na ostrově na minimum.
Organizace Ecosystem Impact chce tuto ochranu rozšířit na další ostrovy v regionu, které jsou pokryty primárními lesy a domovem ohrožených druhů. Babi a Lasia jsou dva nedotčené hlubinné ostrovy pokryté primárním lesem a obklopené korálovými útesy. Ochrana ostrovů Bangkaru, Babi a Lasia se stala předmětem ochrany také během kampaně EAZA s názvem Silent Forest (Ztichlý les).
Ecosystem Impact rovněž poskytuje a podporuje vzdělávání a osvětu na ostrově Simeulue. Organizace je součástí skupiny ekologicky zaměřeného surfařského resortu Mahi-Mahi a společnosti pro zpracování udržitelného certifikovaného panenského kokosového oleje s názvem āluān. Obě tyto aktivity svou činností podporují ochranářské projekty organizace, avšak nedokážou zcela pokrýt náklady na ochranu zmíněných ostrovů, a proto jakýkoliv finanční dar je velmi vítán.
