Zoo Liberec spojuje síly se světovými ochranářskými organizacemi a připojuje se k hnutí s názvem Reverse the Red. To usiluje o odvrácení vymírání druhů na naší planetě.
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) a Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) vyhlásily novou osvětovou kampaň a hnutí s názvem Reverse the Red. Jeho cílem je podpořit strategickou spolupráci a přímou akci všech světových vládních i neziskových ochranářských organizací, které mají pozitivní dopad na záchranu ohrožených druhů na Zemi. V rámci této kampaně byl vyhlášen také Mezinárodní den Reverse the Red Day, který připadá na 7. února. Zoo Liberec se připojuje k oslavám a přináší několik příběhů o významných a mezinárodně uznávaných aktivitách, kterými výrazně přispěla k záchraně ohrožených druhů na naší planetě.
„Zoologické zahrady mají v ochraně přírody své nezastupitelné místo. Řada záchranných programů pomáhá ohroženým druhům přežít nebo se vrátit do přírody. Ani zdaleka není zoologická zahrada jen místem určeným pro rodinné výlety či jako prostor pro ukázku zvířat z celého světa. Má významnou vzdělávací a ochranářskou roli. A samozřejmě to platí i pro libereckou zoologickou zahradu“, říká Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
V přírodě vyhynulý loskuták z ostrova Nias znovu objeven
V roce 2015 se vědeckému týmu Zoo Liberec a členům neziskové organizace ISCP (Indonesian Species Conservation Program) podařilo na indonéském ostrově Nias objevit a vyfotografovat dva divoké jedince loskutáka niaského, který byl již několik let vědci považován za v přírodě vyhubeného.
Po tomto nečekaném a přelomovém objevu následovala okamžitá ochranářská opatření. Terénní pracovníci ze Zoo Liberec ve spolupráci s místními nevládními organizacemi i dalšími světovými odborníky zahájili podrobný výzkum primárních tropických lesů celého souostroví Pulau Banyak, který vedl k nálezu životaschopných populací těchto černých pěvců na nedalekých ostrovech Bangkaru a Tuangku. V roce 2018 Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) vyhlásila novou ochranářskou kampaň s názvem Silent Forest – Asian Songbird Crisis a jejím předsednictvím byla pověřena právě Zoo Liberec. Záchrana loskutáka niaského se stala jednou z priorit kampaně Silent Forest, a i díky tomu loskutáci niaští na naší planetě stále přežívají.
Zebra bezhřívá – poslední šance na záchranu
Čeští odborníci ze Zoo Liberec, Safari Parku Dvůr Králové, Zoo Plzeň, Zoo Praha a Zoo Ostrava v roce 2019 zahájili kroky k záchraně zeber bezhřívých, které se ocitají na hranici vyhubení. Zebra bezhřívá je jedním z pěti poddruhů zebry stepní. Ve volné přírodě se vyskytuje už jen na území severní a severovýchodní Ugandy, a i v zoologických zahradách je k vidění pouze zřídka. V současné době je v devíti světových institucích chováno 36 jedinců a z tohoto počtu je chovatelsky perspektivní přibližně 20 zvířat. Odborníci se prostřednictvím propagačních prezentací, účasti na odborných fórech a mezinárodních
vědeckých konferencích snaží o alarmující situaci informovat a přesvědčit další evropské zoologické zahrady k zapojení se do koordinovaného chovu tohoto raritního taxonu. Celou agendu spojenou s jednotlivými chovatelskými kroky podpořila i UCSZOO (Unie českých a slovenských zoologických zahrad). Vědecký tým pod vedením libereckého zoologa Luboše Melichara podnikl již dvě expedice do Ugandy s cílem zmapovat oblasti výskytu a početnost populace zeber bezhřívých žijících ve volné přírodě. Vedle národního parku Kidepo, který je označován za jediné místo výskytu těchto zeber, čeští zoologové potvrdili výskyt také v přírodní rezervaci Pian Upe, kde jsou zebry bezhřívé podle dostupných informací (IUCN Red List) vyhubeny. Tato nově identifikovaná populace čítá odhadem několik desítek jedinců.
Zoo Liberec vypustila do volné přírody již dvanáct mláďat orlosupů bradatých
Chov orlosupů bradatých má v liberecké zoo dlouholetou tradici. Tito dravci patří mezi ohrožené druhy a jejich populace žijící ve volné přírodě je stále velmi malá a ohrožená. Zoologická zahrada Liberec se již v roce 1998 připojila k repatriačnímu projektu a snaží se evropskou populaci těchto majestátních ptáků posílit a zachránit. Zatím se jí to úspěšně daří. Od počátku chovu v roce 1993 se v zahradě podařilo odchovat již pětadvacet mláďat a dvanáct z nich bylo vypuštěno zpět do volné přírody v oblasti evropských Alp.