Pták s „dvojitým“ zobákem – zoborožec
V tomto vydání newsletteru vám chceme představit novou rubriku zaměřenou na fundrising. Většina zoologických zahrad si na sebe z velké části musí vydělat, hledá proto možnosti, jak získat další finance. Kromě příjmu ze vstupného a dalších aktivit (například z občerstvení) tak hledají možnosti, díky kterým by se jim dařilo zvelebovat jak návštěvnickou část, tak především tu chovatelskou. Komfort zvířat je vždy na prvním místě a každá pomoc, jak jim ho zvýšit, je vítaná. Zoologické zahrady proto nabízí možnosti adopcí, podpory zvířat nebo projektů. Ani liberecká není výjimkou – kdo chce, může přispět na konkrétní druh zvířete. Podle výše darované částky se pak odvíjejí bonusy, například jsou jména dárců napsaná na webu u příslušného druhu nebo přímo v areálu zoo u výběhu nebo v pavilonu.
Samozřejmě jsou zvířata, která mají kartu dárců plnou jmen od shora dolů. Nepřekvapivě se to týká těch „roztomilých“, jako je panda červená, tučňák Humboldtův nebo lachtan hřivnatý, pak jsou ale druhy trochu opomíjené, přesto velmi zajímavé, na které bychom touto cestou chtěli upozornit.
Jako první jsme vybrali hned dva druhy zoborožců – zoborožce temného a zoborožce tmavého – kteří momentálně nemají žádného sponzora.
Zoborožec temný neboli guinejský
Tento nepřehlédnutelný opeřenec pochází z deštných lesů východní Indonésie, Nové Guineje a přilehlých ostrovů. Patří mezi největší zástupce zoborožců a pyšní se impozantním zobákem s velkou přilbicí. U tohoto druhu je patrná pohlavní dvojtvárnost. Samec má větší zobák a zlatožlutě opeřený krk, samice je celá černá.
Stejně jako ostatní druhy zoborožce i zoborožec temný svou partnerku v období hnízdění zazdívá do dutiny stromu. A to doslova. Ze směsice jílu a slin vytvoří zeď, v níž nechá pouze otvor nezbytný pro podávání krmení. Samice zde musí vydržet až čtyři měsíce, dokud mláďata nejsou schopná letu. Důvodem je především ochrana mláďat před predátory, dále také stabilní mikroklima v hnízdě i posílení partnerského svazku, kdy samice je zcela závislá na samci.
Zoborožec tmavý neboli malajský
Původní domovinou tohoto středně velkého zoborožce jsou deštné lesy jižní Malajsie, Indonésie, Bruneje a Thajska. Samec i samice jsou černě zbarvení, kromě dvou středních ocasních per, které mají bílé konce. Také v tomto případě tráví samice líhnutí a první měsíce po něm zazděná se svými mláďaty v dutině stromu.
Liberecká zoologická zahrada se může pyšnit jednou z největších kolekcí zoborožců mezi českými zoo. V současnosti chová: zoborožce šedolícího (Bycanistes brevis), zoborožce hrubozobého (Ceratogymna atrata), zoborožce rýhozobého (Penelopides panini), zoborožce vrásčitého (Rhabdotorrhinus corrugatus), zoborožce temného (guinejského, Rhyticeros plicatus), zoborožce tmavého (malajského, Anthracoceros malayanus), zoborožce kaferského (Bucorvus leadbeateri, v zázemí).
Jejich nejnápadnějším rysem je velký zobák s tzv. přilbou. Nejedná se o samostatnou kost, ale o dutý výběžek z keratinu. Může mít několik funkcí – působí jako akustická komora (tedy zesiluje nebo mění zabarvení hlasu), hodí se i při soubojích mezi samci nebo funguje jako symbol zralosti, kondice a atraktivity pro samice.
Zoborožci patří mezi všežravé ptáky, kteří se živí převážně exotickým ovocem, bobulemi i drobnými bezobratlými živočichy.
Většina druhů zoborožců zazdívá své partnerky do dutin stromů či skal po dobu hnízdění.
Z vyjmenovaných druhů jediným pozemním zoborožcem je zoborožec kaferský.
Zoborožci obývající jihovýchodní Asii jsou ohroženi zmenšováním a fragmentací životního prostoru kvůli přeměně lesů na zemědělskou půdu.
