Další články
Příběh záchrany kriticky ohroženého orla opičího pokračuje. V posledním čísle jsme informovali o expedici našeho ornitologa Jana Hanela společně s dalšími českými i německými odborníky na Filipíny, aby zde pomohli s rozmnožováním tohoto impozantního dravce, jehož počty ve volné přírodě stále klesají a odchovy v lidské péči se nedaří. Jak byla mise úspěšná?
Do jihovýchodní Asie vyrazila expedice se vzácným nákladem. Tři bedny obsahovaly vše, co dosud filipínští ochranáři pro úspěšný odchov nutně potřebovali. Nechyběly váhy na vejce, prosvěcovačky, inkubátory nebo přenosná JIP a další vybavení k umělé inseminaci a kontrolovanému líhnutí.
Do záchranného centra Philippine Eagle Foundation na filipínském ostrově Mindanao dorazil Jan Hanel v polovině září, v době vrcholící hnízdní sezóny. Vše vyšlo podle plánu a liberecký ornitolog mohl svým filipínským kolegům tři týdny pomáhat s právě sneseným vejcem. Podstatu líhnutí, tedy jakou udržovat teplotu, vlhkost, kdy a jak vejce otáčet, už znali ošetřovatelé Dominik Tadena a Jay Are Montecino z intenzivního „školení“, které absolvovali letos na jaře v Liberci a Rakousku.
Po návratu z Filipín, kde Jan Hanel a naše terénní zooložka Adéla Hemelíková absolvovali i několik přednášek na místních univerzitách a navštívili české velvyslanectví v Manile, pak nezbývalo než čekat.
Dobrá zpráva přišla v pondělí 11. listopadu. Po dlouhých deseti letech se na Filípínách vylíhlo v lidské péči mládě orla opičího. „Jedná se o opravdu mimořádný a zásadní ochranářský úspěch, protože jde o v pořadí třicáté mládě odchované od vzniku organizace v roce 1987 a o teprve osmé mládě vzešlé z metody umělé inseminace. Pro úspěch bylo klíčové ohromné mezinárodní týmové úsilí a spolupráce,“ říká liberecký ornitolog Jan Hanel, který s filipínskými kolegy z Philippine Eagle Foundation úzce spolupracuje již dva roky a s odchovem dravců má velké zkušenosti.
Ptáče se vyklubalo po padesáti šesti dnech inkubace. Úspěšnému vylíhnutí ale předcházely dlouhodobé přípravy a procesy. Klíčovou roli v úspěchu sehrálo například vybudování nové detašované specializované odchovny uprostřed tropického deštného lesa a přesunutí chovných ptáků z voliér ze záchranného centra do této klidné ptačí rezervace. V záchranném centru bylo téměř čtyřicet jedinců, ale odchovávat mláďata se zde dlouhodobě nedařilo. „National Bird Breeding Sanctuary v Edenu byla zprovozněna teprve v únoru tohoto roku a hned v září tam samice po umělé inseminaci snesla vejce. Jedná se tedy o úplně první mládě v této nové odchovně, což je obrovská naděje do budoucna a potvrzení toho, že se jednalo o správné rozhodnutí,“ říká zoolog. Vybavení v hodnotě několika set tisíc korun se podařilo pořídit díky podpoře Zoo Olomouc, Zoopark Nehvizdy, Zoo Wuppertal, líhně dodala sponzorským darem firma Procon-Grumbach. Metody umělé inseminace a mražení spermatu jsou jedinou možností, jak tyto dravce v přírodě zachovat. „Odebrané a následně zamražené sperma se dá použít i za desítky let. Vzhledem k tomu, že je genofond orlů opičích velmi malý, může to významně ovlivnit jejich existenci do budoucna,“ dodává Hanel.
Přestože tento první odchov nedopadl dobře a mládě sedmnáctý den uhynulo na následky zánětu žloutkového váčku, naděje zůstavá. „Je potřeba si přiznat, že i přes snahu celého týmu mohou tyto situace nastat,“ komentuje Jan Hanel. Nic ale nekončí, hnízdní sezóna stále běží a díky aplikaci metod umělé inseminace a použití nejnovějších přístrojů všichni věří, že se tohoto ohroženého dravce podaří příště úspěšně odchovat.
Phillippine Eagle Foundation plánuje vypouštět odchovaná mláďata zpět do volné přírody, a přestože jim kvůli mýcení primárních lesů dramaticky ubyl životní prostor, podle Jana Hanela to stále možné je. „Šance na záchranu tohoto největšího a nejohroženějšího dravce světa je stále veliká. Snad se ho podaří do přírody navrátit tak, jako se podařilo díky chovům v lidské péči repatriovat orlosupy bradaté u nás v Evropě. Jejich situace byla s aktuálním stavem orlů opičích nemálo podobná,“ uzavírá ornitolog, který také spolupracoval na vypuštění již patnácti libereckých orlosupích mláďat do evropských velehor.
Projekt na záchranu orla opičího a mezinárodní spolupráci podpořilo také Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a Česká ambasáda v Manile.
Orlů opičích zbývá v přírodě už jen několik set hnízdních párů. V přírodě nemá žádného predátora, jeho největším nepřítelem je tak člověk. Největší hrozbou je pro tyto dravce úbytek životního prostoru, většina lesů ustoupila zemědělské půdě na pěstování cukrové třtiny. Orel opičí potřebuje ke svému životu až 11 000 hektarů lesa.
Orel opičí je národním ptákem Filipín.