Srnčata i káňata.
ARCHU čeká letos další rekord
Po roce jsme opět navštívili záchrannou stanici pro handicapovaná zvířata ARCHA v Liberci. Ta už má opět nakročeno k dalšímu rekordu.
„Loni jsme touto dobou měli 590 zvířat, teď je to už 890. Nevím, čeho se letos ještě dočkáme. A to ještě nezačala netopýří sezóna,“ komentuje situaci vedoucí stanice Ivana Hancvenclová. Za celý loňský rok ARCHA řešila přes tři tisíce případů, z toho nejvíce bylo netopýrů. „Musím ale říct, že přestože počet zvířat pořád roste, ubývá těch zbytečně sebraných. Řada lidí už je poučená, kromě toho posílají videa nebo fotografie, takže s nimi můžeme konzultovat, jak dál postupovat,“ pochvaluje si vedoucí.
Proč některých přijatých druhů přibývá, zatím netuší. „Letos jsme měli například nezvyklý počet srnčat,“ ukazuje na dvě mláďata choulící se v rohu výběhu. „Zatímco většinou jich bývá pět nebo šest, toto jaro jsme jich přijali třináct,“ pokračuje. Ne všechna tato mláďata ale přežijí, některá mají zranění natolik vážná, že uhynou. Momentálně jich má stanice v péči čtyři. Při nálezu srnčat je potřeba být obezřetní. I když vypadají osamoceně, neznamená to, že jsou opuštěná! Jejich matky se k nim vracívají kvůli kojení několikrát za den. Opatrnost je na místě i při kontrole polí nebo luk před sečením. „V těchto případech se hodně zapojují dobrovolnické skupiny nebo také hasiči, kteří prohledávají tato místa dronem,“ vysvětluje Ivana Hancvenclová.
Stejně jako mají lidé snahu zachraňovat zdánlivě opuštěná srnčata, tak občas zbytečně přináší ptačí mláďata, která najdou na zemi. „Pokud jsou plně opeřená, je to špatně,“ varuje vedoucí. Opeřené ptáče už je ve fázi, kdy se učí létat, což může trvat několik dní. „Jiný případ je to samozřejmě, když jsou zraněná. Někdy se ale stane, že je z hnízda vyhodí sami rodiče. To pak nemá smysl je odchovávat, v přírodě by stejně nepřežila,“ vysvětluje s tím, že se snaží pomáhat především v případech, kdy zranění nebo osiření zvířat způsobil člověk. Letos podle ní přijali větší počet ptáčat než obvykle kvůli zničeným hnízdům. „Nebývá to záměr, ale jedná se o různé stavby, rekonstrukce nebo kácení stromů. Například nám dřevorubci přinesli káňata, protože nebylo kam přemístit hnízdo,“ poznamenává. Větší ptáci se vrací do přírody většinou bez problémů, takže i tato káňata až povyrostou, rozletí se do volné krajiny.
Na „svou“ zahradu se vrací i vyléčený ježek, kterého trápil kašel. „Přivezli ho lidé, kterým žije na zahradě. Tak jsme mu dali antibiotika a zase si pro něj přijedou,“ usmívá se Ivana Hancvenclová. Dobrou šanci na nový život mají i zachráněná káčata, jimž přejelo matku auto, nebo „ovdovělá“ labuť s mláďaty.
Ne všechna zvířata ale Archa může přijmout. Týká se to především invazních druhů, jako jsou nutrie, mývali a podobně. „Také si nás lidé nesmí plést s deratizační firmou. Naše poslání je jiné,“ upozorňuje na závěr Ivana Hancvenclová.
foto: Jakub Volný
Ne všechna zdánlivě opuštěná mláďata potřebují pomoc!
- Ověřte si, zda pomoc opravdu potřebují.
- Srnčata často působí opuštěně, ale matka se k nim pravidelně vrací. Pokud ale zachytí přítomnost člověka, může je opustit.
- Řada srnčat hyne v důsledku sečení. Proto je důležité vysoké porosty předtím prohlédnout.
- Plně opeřená mláďata ptáků nepotřebují pomoc, i když jsou na zemi. Učí se teprve létat.
Pokud naleznete jakékoliv mládě, které působí osiřele nebo je zraněné, konzultujte další postup se zaměstnanci záchranné stanice.
